Od taženého kanónu k samohybnému prostředku
Po druhé světové válce zadalo československé ministerstvo národní obrany vývoj 30mm protiletadlového dvojkanónu na čtyřkolové lafetě. Zbrojovka Brno při práci vyšla z protiletadlového kanónu, který byl za války vyvíjen pro německé ponorky. Výsledný tažený PLdvK vz. 53 byl kvalitní zbraní, jeho slabinou však byla malá pohotovost pro střelbu z chodu.
Řešením se stala samohybná verze. Vojensko-výzkumný tankový polygon Doksy roku 1957 navrhl umístění dvojkanónu na opancéřovaný podvozek Praga V3S. Dva funkční vzorky uspěly ve vojskových zkouškách v létě 1958 a v roce 1959 byl komplet zaveden do výzbroje jako 30mm protiletadlový dvojkanón vz. 53/59.
Vé-tři-eska pod pancířem
Z běžné Pragy V3S zůstal motor a podvozek. Na ně konstruktéři usadili lehce pancéřovanou karoserii, která chránila osádku před střepinami a do určité míry také před palbou pěchotních zbraní. Při střelbě bylo možné vyřadit pérování zadních náprav, aby vozidlo poskytlo zbrani stabilnější základ.
Podvozek poháněl čtyřdobý, vzduchem chlazený řadový vznětový šestiválec Tatra 912 OHV o objemu 7 413 cm³ a výkonu 72,1 kW. Bojová hmotnost činila podle Vojenského historického ústavu 10 300 kilogramů, nejvyšší rychlost 60 km/h a dojezd 500 kilometrů. Čísla ukazují, že šlo o svébytný zbraňový systém, nikoli o nákladní automobil s pouhou improvizovanou montáží.
Ještěrka spojovala dvě československé konstrukční tradice: terénní podvozek Pragy V3S a rychlopalnou dělostřeleckou zbraň.
Zbraň, která mohla opustit vozidlo
Dvojkanón byl umístěn na zadní části vozidla a umožňoval palbu na vzdušné i pozemní cíle. Střílet bylo možné při krátkém zastavení i za jízdy. Zvláštností byla možnost zbraň z automobilu sejmout a vést palbu z postavení na zemi. Osádku tvořil řidič, dělovod, dva nabíječi a střelec ve vlastní kabince u zbraně.
Výrobu první série zajišťoval v letech 1959 až 1961 závod v Trenčíně-Kubré. Vzniklo 950 kusů a část zamířila do tehdejší Jugoslávie. Na začátku sedmdesátých let byla produkce mírně vylepšené verze vz. 53/59 B obnovena v plzeňské Škodovce. V ČSLA vozidla sloužila u protiletadlových dělostřeleckých baterií motostřeleckých a tankových pluků.
Historická konstrukce zblízka
PLdvK vz. 53/59 označuje typ zbraně a vozidla v dobovém vojenském systému. Z obecných údajů nelze odvozovat minulost ani stav konkrétního dochovaného kusu. Podrobnosti a fotografie vozidla prezentovaného na tomto webu najdete na profilu Praga V3S PLdvK.
Zdroje a další čtení
Technické a historické údaje se vztahují k popisovaným typům. Provedení konkrétního dochovaného vozidla se může lišit.