Volha GAZ-21 „Carevna“: důstojnost, která musela zvládnout špatné silnice

Nástupkyně Pobědy

Práce na nástupci vozu GAZ-M20 Poběda začaly v roce 1953. Tým hlavního konstruktéra Alexandra Něvzorova a stylisty Lva Jeremejeva při návrhu studoval také soudobé americké automobily. Výsledkem však nebyla pouhá kopie: karoserie s dobově módními liniemi dostala techniku vyvinutou pro sovětské provozní podmínky.

Jméno Volha odkazovalo na nejznámější ruskou řeku. První vozy vznikly v roce 1956, ale skutečně sériová výroba se rozběhla až následující rok. GAZ-21 nahradila Pobědu a v nabídce představovala velký, prestižní osobní automobil. Současně se používala jako taxi, služební vůz i základ dalších provedení. V hierarchii tehdejších sovětských osobních vozů stála výše než běžné lidové automobily a pro soukromé zájemce byla nákladná a obtížně dostupná.

Robustnost nebyla náhoda

Pod elegantní čtyřdveřovou karoserií pracoval řadový čtyřválec o objemu 2 445 cm³. Rané sériové provedení nabízelo přibližně 70 koní. Vedle třístupňové manuální převodovky vznikla i automatická verze, která byla na sovětské poměry mimořádná, ale zůstala vzácná. Servisní zázemí ani dostupnost vhodných provozních kapalin jejímu rozšíření nepřály.

Vůz měl nezávislé zavěšení předních kol, tuhou zadní nápravu a nezvykle vysokou světlou výšku. Právě robustní podvozek a velká kola dávaly smysl na cestách, které měly daleko k hladkému asfaltu. Prostorná kabina se širokými lavicemi navíc odpovídala reprezentativnímu poslání automobilu.

Volha spojila slavnostní vzhled s technikou navrženou pro svět, kde asfalt rozhodně nebyl samozřejmostí.

Tři tváře jedné Volhy

Historie GAZ-21 se obvykle dělí do tří sérií. Nejstarší vozy proslavila maska s výraznou hvězdou. Druhá série z konce padesátých let dostala přepracovanou příď s vertikálními otvory. Třetí série uvedená v roce 1962 působila lehčeji díky jemné masce z mnoha svislých žeber a upraveným nárazníkům; změny zasáhly také interiér, podvozek a výkonové varianty motoru.

Známým detailem některých vozů je skákající jelen na kapotě. Z ozdoby se stal jeden ze symbolů modelu, přesto není bezpečným vodítkem pro určení každého roku či provedení. Produkce typu skončila v roce 1970 a nástupcem se stala hranatější GAZ-24.

Carevna v nabídce Retrochvilek

Označení „Carevna“ je oblíbená přezdívka, nikoli tovární název modelu. Konkrétní vůz Retrochvilek proto nepřisuzujeme žádnému historickému majiteli ani službě bez doložených podkladů. Článek popisuje historii typu GAZ-21 jako celku.

Fotografie a možnosti individuálního využití najdete na profilu Volhy GAZ-21 „Carevna“.